1Ki 2 | CzeCSP | STEP | Když se přiblížily dny, ⌈kdy měl David zemřít,⌉ vydal svému synu Šalomounovi příkaz:

1 Kings 2

Poslední Davidovy příkazy

1 Když se přiblížily dny, ⌈kdy měl David zemřít,⌉ ^{▼▼n.: Davidovy smrti; Dt 31,14} vydal svému synu Šalomounovi příkaz: 2 Já jdu cestou ⌈všeho pozemského.⌉ ^{▼▼h.: celé země; n.: všech, kdo jsou na zemi; Joz 23,14} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Posilni ^{▼▼Joz 1,6} se a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vzmuž ^{▼▼h.: budeš mužem; n.: jednej jako muž; 1S 4,9} se. 3 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Zachovávej řád ^{▼▼Dt 4,11; Neh 11,45} Hospodina, svého Boha, choď ^{▼▼h.: abys chodil; srv. plň v Dt 6,3} po jeho cestách ^{▼▼8,58; Dt 8,6!; Ž 128,1; 2Kr 21,22; 2Pa 6,31; ::Iz 42,24; srv. Jr 5,5} a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zachovávej jeho ustanovení, ^{▼▼Dt 6,2; 2Kr 23,3} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}příkazy, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nařízení a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}svědectví, jak je napsáno ^{▼▼14,6; Joz 8,31; Neh 8,15} v Mojžíšově zákoně, ^{▼▼Joz 8,31; 2Pa 23,18; Ezd 3,2; Da 9,11; L 24,44; 1K 9,9} abys měl úspěch ^{▼▼Dt 29,8; 1S 18,5} ve všem, co budeš dělat a kamkoliv se obrátíš, ^{▼▼Př 17,8} 4 a aby Hospodin naplnil ^{▼▼6,12; 8,20; 2S 7,25} své slovo, které ke mně promluvil: ^{▼▼2S 7,11nn!} Jestliže budou tvoji synové dbát na svou cestu ^{▼▼srv. Jr 7,3.23; 22,21} a ⌈chodit přede ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mnou⌉ ^{▼▼[vazba asi vyjadřuje idiom: sloužit mi; srv. stát (10,8p; Dt 1,38)]; Gn 17,1; Ž 116,9} věrně, ^{▼▼3,6; 1S 12,24; Iz 38,3} ⌈celým svým srdcem⌉ ^{▼▼14,8; 1S 7,3} a celou svou duší, nebude ti vyhlazen ^{▼▼8,25; n.: odňat (2S 3,29)} muž ^{▼▼n : mužský potomek; 8,25; 9,5} z izraelského trůnu. 5 Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelské armády, Abnérovi, ^{▼▼2S 3,27} synu Nérovu, a Amasovi, ^{▼▼2S 20,10} synu Jeterovu: Zabil je a prolil válečnou krev v míru a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}vložil válečnou krev na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pás na svých bedrech a na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}boty na svých nohách. 6 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Učiň podle své moudrosti a nenech ⌈sestoupit jeho ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}šediny ^{▼▼Sd 8,32; Př 16,31} v pokoji do podsvětí.⌉ ^{▼▼n : ho pokojně zemřít; v. 34}

7 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Prokaž milosrdenství ^{▼▼2S 2,5; 9,1; 10,2} synům Barzilaje ^{▼▼2S 17,27} Gileádského, ať jsou mezi těmi, kdo jedí ^{▼▼18,19; 2S 19,29p} u tvého stolu, protože tak mi ⌈byli nablízku,⌉ ^{▼▼h.: se ke mně přiblížili; n : vůči mně jednali / mi pomohli} když jsem utíkal ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tvým bratrem Abšalómem. ^{▼▼2S 15,14nn} 8 Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal ^{▼▼2S 16,5nn} hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}vyšel vstříc k Jordánu ^{▼▼2S 19,17n} a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem. 9 Nyní však ho nenech bez trestu. Vždyť jsi moudrý muž a víš, co mu máš udělat: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Nech ^{▼▼n.: abys nechal} sestoupit jeho ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}šediny do podsvětí v krvi. 10 David pak ulehl ^▼▼1,21 se svými otci a byl pohřben ^{▼▼Neh 3,16; Sk 2,29; 13,36} v Městě Davidově. ^{▼▼3,1; 11,27; 2S 5,7n}

11 ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}Doba, po kterou David kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu ^{▼▼2S 2,11} kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let. 12 A Šalomoun usedl na trůn ^{▼▼[okolo r. 970 př. Kr., podle Josefa Flavia ve 14 letech]} svého otce Davida a jeho království se velice upevnilo. ^▼▼2,46

Adonijášova smrt

Potom Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Bat–šebě, matce Šalomounově. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptala se: Přicházíš ^{▼▼1S 16,4} v pokoji? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: V pokoji. 14 Nato pravil: ⌈Chtěl bych ti něco říct.⌉ ^{▼▼h.: Mám k tobě slovo} Řekla: Mluv. 15 Řekl: Ty víš, že mně ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}připadlo ^{▼▼n.: patřilo} kralování, ⌈na mě byla zaměřena přízeň ^{▼▼Př 29,26} celého Izraele,⌉ ^{▼▼h.: ke mně obrátili svou tvář celý Izrael; n : mě si ustanovil celý Izrael; Sd 19,30} abych kraloval, ale pak se odvrátilo kralování ^{▼▼Da 2,21} a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}připadlo mému bratru, protože mu ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}připadlo od Hospodina. ^{▼▼1,23; 4,37; Gn 33,3} 16 ⌈O jednu věc tě ^{▼▼h.: od tebe} nyní žádám.⌉ ^{▼▼n.: Jednu prosbu ti chci přednést; Sd 8,24} ⌈Neodmítni mě.⌉ ^{▼▼h.: Neodvracej mou tvář; 2Pa 6,42} Řekla mu: Mluv. 17 Řekl: ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Promluv, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, s králem Šalomounem, neboť ⌈tebe neodmítne.⌉ ^{▼▼h.: neodvrátí tvou tvář} Ať mi dá za ženu Abíšagu Šúnemitskou. 18 Bat–šeba řekla: Dobře. Promluvím o tobě s králem. 19 Potom ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šla Bat–šeba ke králi Šalomounovi, aby s ním mluvila o Adónijášovi. Král vstal a šel jí naproti, poklonil se jí a usedl na svůj trůn. Nechal nachystat trůn pro královu matku a ona usedla po jeho pravici. 20 Řekla: O jednu malou věc ^{▼▼srv. v. 16} tě žádám. ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}Neodmítni ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mě. Král jí řekl: Žádej, má matko, ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}neodmítnu tě. 21 Řekla: Ať je dána Abíšag Šúnemitská za ženu tvému bratru Adónijášovi. 22 Král Šalomoun své matce odpověděl: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč žádáš Abíšagu Šúnemitskou pro Adónijáše? Žádej pro něj království! Vždyť on je můj bratr, starší nežli já. Pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!

23 Nato král Šalomoun přísahal při Hospodinu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, ^{▼▼srv. 19,2; 2Kr 6,31; 2S 19,14*} jestliže Adónijáš ⌈nevyslovil tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc ke své smrti.⌉ ^{▼▼h.: proti své duši (Pl 5,9) nepromluvil toto slovo; n : za tuto svou prosbu nezaplatí životem; 1,52; 2S 1,16; Př 18,21} 24 A nyní jakože živ je Hospodin, který mě určil ^{▼▼2S 5,12; n.: upevnil} a nechal mě usednout na trůn mého otce Davida a postavil ^{▼▼(ve smyslu: založil dynastii); 2S 7,11!; 1S 15,28} mi dům, jak promluvil, Adónijáš dnes bude usmrcen. 25 Pak poslal král Šalomoun Benajáše, ^{▼▼h.: + prostřednictvím} syna Jójadova; ten proti němu zasáhl, ^{▼▼1S 22,18; 2S 1,15} takže Adonijáš zemřel.

26 Knězi Ebjátarovi král řekl: Jdi do Anatótu, ^{▼▼Jr 1,1p} na svá pole, neboť jsi hoden ^{▼▼h.: mužem; 2S 19,29; srv. (synem): 1S 20,31; 26,16} smrti, ale dnes tě nedám usmrtit, protože jsi nosil truhlu ^{▼▼2S 15,29} Panovníka Hospodina ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před mým otcem Davidem a byl jsi pokořován vším tím, čím byl pokořován můj otec. 27 Šalomoun vyhnal Ebjátara, ^{▼▼4,4; 2S 20,25} takže nebyl Hospodinovým knězem, aby se naplnilo Hospodinovo slovo, které promluvil o domu Élího ^{▼▼1S 3,12n} v Šílu.

Jóabova smrt

Když se ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}dostala ta zpráva k Jóabovi (Jóab se totiž postavil za Adónijáše, ačkoliv za Abšalóma se nepostavil), utekl Jóab do Hospodinova stanu a chytil se rohů oltáře. ^▼▼1,50p 29 Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Jóab utekl do Hospodinova stanu a ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Jdi a zasáhni proti němu. 30 Benajáš vešel do Hospodinova stanu a řekl mu: Toto praví král: Odejdi. ^{▼▼Ex 21,14} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Ne. Ať zemřu zde. Benajáš ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}přinesl králi ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}zprávu: ^{▼▼srv. Dt 1,25} Takto promluvil Jóab, toto mi odpověděl. 31 Král mu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Učiň, jak řekl. Zasáhni proti němu a pohřbi ho. Tak odstraníš ode mě a z domu mého otce bezdůvodně ^{▼▼1S 19,5; 25,31} prolitou krev, ^{▼▼Nu 35,33; Dt 19,13} kterou prolil Jóab. 32 Hospodin vrátí na jeho hlavu ^{▼▼2S 3,28} ⌈krev, kterou prolil,⌉ ^{▼▼h.: jeho krev; Gn 9,6; Sd 9,24; Oz 12,15} když zasáhl proti dvěma mužům spravedlivějším ^{▼▼Abk 1,13} a lepším, nežli je on, a zabil je mečem, aniž by o tom můj otec David věděl -- totiž Abnéra, syna Nérova, velitele izraelské armády, a Amasu, ^{▼▼2,5; 2S 20,10} syna Jeterova, velitele judské armády. 33 Jejich krev ať se vrátí navěky na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva. Ale Davidovi, jeho potomstvu, jeho domu a jeho trůnu ^{▼▼Př 25,5} ať je navěky pokoj ^{▼▼2S 17,3; Iz 39,8; Ž 122,7; Mi 5,4} od ^{▼▼Ž 121,2; ::1Kr 12,15} Hospodina. 34 Benajáš, syn Jójadův, ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině. ^{▼▼[tj. v Judské poušti východně od Betléma (srv. 2S 2,32); srv. Mt 3,1]} 35 Na jeho místo ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}ustanovil král nad armádou Benajáše, syna Jójadova, a kněze Sádoka král ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}ustanovil namísto Ebjátara.

Smrt Šímeího

Král ⌈dal zavolat⌉ ^{▼▼h.: poslal a zavolal; v. 42; srv. Gn 27,42; Ex 9,27; Sd 16,18; 2S 11,18} Šimeího a řekl mu: Postav si v Jeruzalémě dům, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pobývej tam a nikam ^{▼▼h.: tam ani tam} odtud nevycházej. 37 I stane se, že v den, kdy vyjdeš a přejdeš přes potok Kidrón, ^{▼▼15,13!; 2S 15,23; Jr 31,40; [nejednalo se zřejmě o „domácí“, ale „městské“ vězení (s jasně stanovenými hranicemi), městské hradby, pod kterými bylo vádí Kidrónu]} ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}to věz, ^{▼▼Jr 26,15} že ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě zemřeš a tvá krev bude na tvé hlavě. 38 Šimeí králi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉ ^{▼▼n : rozhodl; h.: Dobré je to slovo; 18,24; 1S 9,10} Jak můj pán a král řekl, tak tvůj otrok učiní. Šimeí pak pobýval v Jeruzalémě po mnoho dní.

39 I stalo se po třech letech, že Šimeímu utekli dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi Gatu. ^{▼▼1S 27,2} Šimeímu oznámili: Hle, tvoji otroci jsou v Gatu. 40 Šimeí vstal, osedlal svého osla a vydal ^{▼▼h.: šel} se do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Pak Šimeí ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přišel a přivedl z Gatu své otroky. 41 Šalomounovi bylo oznámeno, že Šimeí šel z Jeruzaléma do Gatu a vrátil se. 42 Král dal zavolat Šimeího a řekl mu: Což jsem tě nezapřísahal při Hospodinu a nevaroval tě ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: V den, kdy vyjdeš a půjdeš někam, ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}to věz, že ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě zemřeš? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl jsi mi: Dobře jsi ^{▼▼v. 36p} promluvil, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}uposlechnu. ^{▼▼h.: slyšel jsem} 43 ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jsi nedbal na přísahu Hospodinu a na příkaz, který jsem ti dal? ^{▼▼h.: přikázal; srv. 1S 13,13; Jr 35,16} 44 Král dále Šimeímu řekl: Ty znáš ⌈a ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}svědomí ti dosvědčuje všechno zlo,⌉ ^{▼▼h.: všechno zlo, které zná tvé srdce; srv. 1S 24,6; 2S 24,10} které jsi ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchal vůči mému otci Davidovi. Hospodin obrátil tvé zlo na tvou hlavu. ^{▼▼Sd 9,57} 45 Ale král Šalomoun bude požehnaný a trůn Davidův bude pevně stát ^{▼▼2S 7,16.26} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem navěky. 46 Král vydal příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, ten ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}šel a zasáhl proti němu, takže zemřel. Tak se království v Šalomounově ruce upevnilo. ^▼▼v. 12